Ne, tentokrát nejde o jeden z úchylných lotyšských předpisů a zákonů, o kterých si možná ještě povime. Prý je zde taková tradice, že pískání v zastřešeném prostoru přináší smůlu. A trolejbus je zastřešený prostor.
Zdá se, že výjimku z tohoto pravidla činí hokejové haly a rozhodčí v nich.
Píská se kdejaká kravina. Do hokejových pravidel byly nenápadně a v tichosti přidány nové fauly, například:
Zajímavé je praktické uplatňování bodů 2 a 3. Pomalu se stává pravidlem, že když rozhodčí zvedne ruku a signalisuje tím výhodu, žádný z brankařů se neodebere na střídačku, protože si nemůže být jistý, které že to vlastně mužstvo má výhodu, protože body 2 a 3 lze uplatňovat libovolně.
Ve včerejším zápase Švědska s Běloruskem došlo k legrační situaci. Rozhodčí odpískal faul. Bělorusové šli rozhořčeně protestovat, po chvíli dohadování vyšlo najevo, že odpískaný faul byl švédský, rozčilování tedy bylo zbytečné. V tomto zápase bylo rozdáno celkem 23 trestů, což ale na letošním MS není nic nadprůměrného. V plném počtu hráčů na ledě se odehraje sotva třetina hrací doby.
Na takto zmrzačený hokej se ani nedá dívat.
K tomu přidáme fakt, že rozhodčí občas svůj metr mění během zápasu, že Lookera i delegát musel nabádat k tomu, aby ze své horlivosti trochu ubral. Není pak překvapivé, že divákům se tento způsob hokeje zdá poněkud nešťastným. A dali to rasantně najevo. Nehodlám Lotyše z ničeho vinit, kdyby se to hrálo u nás (třeba v Plzni), zápas by se nejspíš nepodařilo dohrát vůbec.
Nevím, proč se mezinárodní vedení rozhodčích snaží dělat z hokeje bezkontaktní sport. Milovníci bezkontaktních sportů přece mohou chodit na floorbal, skoky do vody, lukostřelbu. Že nechodí? Čím to asi bude? Diváci zatím chodili na hokej. Zatím.